A to bude konec jakýchkoli šancí, jak jít na práva takže nemám, co ztratit.
I to ce biti kraj nadanja da upisem pravni fakultet tako da nemam sta da izgubim.
Víc k tomu nemám co říct.
To je sve što imam reæi o toj temi.
Přišel jsem říct jim i tobě, že s těmi loupežemi nemám co dělat.
Došao sam da kažem i njima i tebi da nemam ništa sa ovim pljaèkama.
Ale já nemám co na sebe.
Ali, nemam šta da obuèem. Naæi æemo ti nešto.
Dobrá, dobrá, ale já ti nemám co říct.
У реду, али немам ти ја шта да кажем.
Víc k tomu nemám co dodat.
To je sve što imam za reæi o ovome.
Já k tomu nemám co říct?
Zar ja ne mogu nešto da kažem o ovome?
A já k tomu nemám co říct?
A ja nemam šta da kažem na to?
Víc už vám nemám co říct.
To je sve što imam za reæi.
Tolik mě potřebovala, a někdy jsem měla pocit, že jí nemám co dát.
Ona me toliko trebala, a ponekad sam imala osecaj da joj nista ne pruzam.
Jsem si jistý, že toho musíte hodně probrat, ale já už tady nemám co dělat.
Siguran sam da vi, gospodo, imate puno za raspraviti, ali ja više nemam što raditi ovdje.
Celou noc jsem vzhůru, a nemám, co by se za nehet vešlo.
Cijelu noæ budan i nisam saznao ništa novo.
Urazila jste mě všemi možnými způsoby a já už nemám, co bych vám řekla.
Увредили сте ме на сваки могући начин и више немам шта да вам кажем.
Chápeš snad, že nemám co jinýho říct?
Разумеш да не могу рећи било шта, у реду?
Myslel jsem si, že nemám co nabídnout.
Mislio sam da nemam što podijeliti.
No, zatím ještě nemám, co potřebuju ale už je to blízko.
Sada, nisam baš dobio ono što mi treba još ali i to je vrlo blizu.
Nemám co nabídnout tomuto vašemu prohnilému městu.
Nemam ništa da ponudim ovom vašem trulom malom gradu.
Stejně nemám pořádnej život, nemám co ztratit.
А како немам живот, немам тиме ништа да изгубим.
Ale já už nemám co ztratit.
Ali ja nema šta da izgubim.
Teď k tomu nemám co říct.
NEMAM KOMENTAR NA TO. IZVINI NEŠTO, DŽOZEFE.
To má znamenat, že nemám co skrývat.
Znaèi da nemam što skrivati. Što si ti?
A já možná nemám, co je třeba, abych vydržel dlouho, ale to je dobrý.
Možda mi nedostaje nešto, da potrajem. No nema veze.
Tak to vám nemám, co říct.
Onda ja nemam šta da kažem.
Nic, je taková, jaká je, nemám co říct.
Ништа. Она је то што јесте. Нема шта да се каже.
A já k tomu pořád nemám co říct.
Ja i dalje nemam ništa da kažem.
Nechám vás o samotě, protože už tady nemám co dělat, když mě tu nechcete.
Ostaviæu vas na miru, ne želim da imam ništa s ovim jer me vi ne želite ovde.
Nemám co do činění s těmi domnělými vraždami a zlodějinou.
Nemam ništa sa tim ubistvima i kraðom.
Každý si mě může vyhledat a uvidí, že nemám, co skrývat.
Svako može da vidi, nemam šta da sakrijem.
A já nemám co na sebe.
A i ja nemam ništa za obuæi.
To znamená, že si musím stoupnout před tisk s tím, že jim nemám co říct.
Dakle, novinarima neæu imati da kažem ništa konkretno.
A pak se probudí a já mu nemám co říct.
Onda se probudi i... Ne vredi da mu išta govorim.
Možná proto, že nemám co říct.
Pa, možda je to zato što nemam šta da kažem.
Abychom tomu strachu utekli, obvykle děláme jednu ze dvou věcí: Můžeme odmítat: „Já ne, já s tím nemám co do činění, tohle se mi nemůže stát.“
Zbog tog straha, činimo nešto od ove dve stvari: poričemo: "Ovo nisam ja, ovo nema veze sa mnom, ovo mi se nikad neće desiti."
Trvalo mi to o čtyři roky déle než mým spolužákům, a přesvědčila jsem svoji rádkyni a anděla, Susan Fiske, aby mne přijala a tak jsem skončila na Princetonu, a přitom si říkala, že tam nemám co dělat.
Trebalo mi je četiri godine više od mojih vršnjaka i ubedila sam nekoga, moju anđeosku savetnicu, Suzan Fisk, da me primi i završila sam na Prinstonu, osećala sam da ne pripadam tu.
V posledních 16 měsících, když jsem o tomto problému po celém světě debatoval, pokaždé mi někdo řekl: "Já se nikterak nebojím vpádů do soukromí, protože nemám co skrývat."
Током последњих 16 месеци, како разговарам о овоме по свету, сваки пут ми је неко рекао: ”Ја не бринем о нарушавању приватности јер немам шта да кријем”.
Já vám jako Portugalec nemám co říkat, jak míchat karty.
Kao Portugalac, nisam podesan da vas podučavam kako da to uradite.
Když si chce žena vzít manželovo jméno, je to její volba a já ji nemám co soudit.
Ako žena želi da uzme muževo prezime, to je njen izbor i nije na meni da sudim.
Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
Jer mi dodje prijatelj s puta, i nemam mu šta postaviti;
1.6382050514221s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?